Pes volně se potulující po ulici představuje problém, nebo spíše několik problémů. Kromě toho, že na psa číhá venku celá řada nebezpečí, je zákonnou povinností každého majitele psa je mít jej za všech okolností pod kontrolou. Útěk se tak nemusí vyplatit ani psovi, ani jeho majiteli. Má ale smysl psa za něj trestat? A pokud ano, tak jak?
Tresty pro psí útěkáře
Se psími útěky je problém v tom, že ve chvíli, kdy se zvíře z nepovolené procházky vrátí, je už na trest pozdě. Jakýkoliv trest pochopí jako vyčinění za to, že se vrátil domů. Z toho tedy plyne, že trestat psa je třeba okamžitě, tj. ve chvíli, kdy si všimnete, že překonal plot nebo jinou bariéru. V tuto chvíli může přijít na řadu zvýšení hlasů a pokárání psa, anebo vytřepání kůže za krkem. Bití psa rozhodně ke kýženému výsledku nevede.
Proč pes utíká?
Každý pes, který utíká, k tomu má své důvody. Pokud majiteli o blaho psa skutečně jde, je třeba si je nejprve uvědomit:
- Dominantní povaha psa
- Špatná péče ze strany majitele
- Nuda
- Lákadla za plotem
Druhým krokem je potom snaha majitele o to, aby pes utíkal přestal. Bohužel, často je prvním řešením, které člověku vytane na mysli, trest. V případě útěků je ale přísné trestání psa povětšinou kontraproduktivní. Přehnaným trestem docílí majitel tak maximálně toho, že se jej bude pes bát a bude se snažit před ním utíkat o to více. Odpověď na otázku, jak trestat psa za útěky je proto jasná: s mírou. Co to konkrétně znamená?
Prevence lepší než trest: kvalitní výcvik nade vše
V první řadě musí majitel vědět, že bez kvalitního výcviku to nepůjde. Výcvik by měl zahrnovat pochvaly v podobě pamlsků a odměn, stejně jako je třeba vyhradit si na něj dostatek času a pozornosti. Výcvik jednotlivých povelů je třeba opakovat v pravidelných intervalech, jedině tak se může pes rychle naučit povelům a porozumět lidské řeči. A když potom na procházce vyrazí tam, kam nemá, na majitelův povel dříve nebo později zareaguje.
Pes dokáže navíc po čase rozeznat, kdy se na něj majitel zlobí a kdy ho naopak chválí. Spěch ani stres většinou nikam nevedou, o násilí ani nemluvě. Nechtějte po psovi mnoho, čekejte od něj méně.
Jak již bylo zmíněno, utíkání při procházkách lze kvalitním výcvikem odbourat prakticky vždy. U útěků ze zahrady je potom třeba reagovat tím, že psovi majitel vytvoří prostředí, které nebude mít důvod ani touhu opouštět.
Pes by tak měl mít na zahradě k dispozici dostatek zábavy a neměl by se svého majitele bát. K tomu je navíc potřeba, aby měl pes naučenou jistou rutinu. Měl by vědět, že s ním půjdete na procházku a vezmete jej čas od času i na delší výlet. Trasy procházek je také dobré měnit a psovi tak poskytovat neustále dostatek zajímavých podnětů.
